Ejpovice
(29.5.2003)
procházka pouhá

    Na peroně ospalého provinčního nádraží Las Chrastas líně zastavil Západní Transkontinentální Expres, jenž se tudy ubíral cestou z Pilsen-D.C. do Rock Itzanu. Mimo peonů a chovatelů llam, cestujících na výroční trhy drobného zvířectva, z něj vystoupil upravený gentleman, provázený černým imaginárním sluhou jménem Mokele Mbembe z rodu afrických Toten-Hosů. Na sobě měl sportovní polobotky, jež by byly ozdobou každého lawnu britského impéria a trvanlivé tropické kalhoty, vyrobené tasmánskými bushmany, což obé svědčilo o tom, že se setkáváme s význačným cestovatelem.Rozhodná brada dobrodruhova, ozdobená vkusně sestřiženým vousem směle čněla vpřed a vyzývala všechna nebezpečenství, jež na syna staré Evropy číhala v neprobádaných junglích. Tímto gentlemanem jsem byl já.

    "Jaký je náš dnešní úkol, massa?" otázal se oddaný Mokele Mbembe, "máme snad odkrýti ztracených dolů krále Šalamouna, či zachrániti zmizelého lorda Greystocka, jak bylo o tom hovořeno na Vašem posledním vystoupení v Klubu význačných cestovatelů?"
    "Nikoliv," usmál jsem se na Mokeleho, "dnes jde vlastně jen o sportovní vycházku, abych nabral sil pro další expedice. Pouze se porozhlédneme po okolí, neb při svých cestách Západním Transkontinentálním uzřel jsem nedaleko Las Chrastas v setmělé rokli v hloubce dvou set fathomů jakousi štolu, jejíž tajemství by bylo záhodno odkrýt. Snad jde o dílo kyzové, i když jej asi nemá na svědomí kyzobaron Starck, ale spíše některý z drobných statkářů, jichž v okolí bylo mnoho.A nebude-li tam nic význačného, či jen třeba kolonie nebohých leprotických horníků, pak se ještě podíváme na druhý břeh Ria Clabavas, kde prý leží ruiny mocného horního města. Mezi prostým lidem se vypráví, že jej postavili Atlanťané, i když ze zažloutlých fotogramů jsem vyčetl, že jde spíše o architekturu Lemurijskou. Východoindická společnost tam však chce vybudovati golfové a kriketové hřiště pro rekreaci svých pověřenců a je tedy možné, že většina památek archaeologických je již zničena."
    "A nebylo by nejprve záhodno zeptati se učenců z Pilsen-D.C.? Ti sem jistě již podnikli několik expedic."
    "Mokele, tvůj důvtip mne překvapuje. Avšak jak jsem podotkl, jde jen o sportovní vycházku a beztak nemáme vybavení pro průzkum hlubin. Doufám však, že se mi podaří pořídit alespoň několik působivých obrázků přírodních krás této neklidné země."

    Skrze chudinskou čtvrť Las Chrastas nás, za hojného povykování mulatů, zavedla cesta až k latifundiím nedaleko tajemné rokle. Zde bylo již načase opustiti cestu a vydat se do porostu, kde prý řádí strašná Chupacabra. Avšak já se vydal směle vpřed, maje svoji medvědobijku, na kterou se lze vždy spolehnout a která mi již mnohokrát pomohla v ožehavých situacích. Po překročení Západní Dráhy porost notně vzrostl a sloní tráva dosahovala až nad hlavu vzrostlého muže.

    "Ještě, že s námi není sir Echo." poznamenal jsem, "pohleď na ta mračna pylu, věrný Mokele, takováto překážka dozajista již odradila nesčetné expedice, jejichž vůdci, kabinetní profesoři nenavyklí zdravému životu, trpěli asthmatem a souchotinami."

    A věru - šedý pyl se usazoval na našich zevnějšcích jako smrtící prášek Z´Ero, jehož ňambikvárští šamani užívají při svých nekalých rejdech. Ale my jsme nedbali protivenství a sestoupili až na dno strmé rokliny. A zde se skvěl - tajemný tunel, vyražený v kyzových břidlicích o délce téměř tří metrů.

    "Vskutku mystické místo, Mokele, povšimni si, že skála zde přehrazuje rokli a tunel byl proražen tak, aby umožnil vodám protéci. Avšak rokle sama ani skála není umělou a vnucuje se tedy otázka, kudy se ubíraly vody předtím. Nevěřím, že by divoké vody diluviální, když rokli hloubily, z ničeho nic ponechaly uprostřed překážku. Snad, že dříve voda skálu obtékala, avšak když původní tok zahradila hlušina z dolů či sutě ze stavby Západní Dráhy, bylo nutné proraziti tento tunel. Škoda, že na druhé straně pešunku, za dalším tunelem, jenž je však beze sporu již drážní, stojí ty latifundie, jistě by se tam něco zajímavého našlo."
    "Massa, nerad vám oponuji, avšak zdá se mi, že vaše teorie není podepřena důkazy." odvětil Mokele.
    "Mokele, Mokele, kvůli tomu jsem tě nevyrval lidojedům ze spárů, abys mi zde oponoval." usmál jsem se lišácky na bystrého nosiče, "avšak nutno říci, že tunel je umělý a rokle přírodní, tedy bude toto vysvětlení asi nejblíže pravdě. Ale to musíme ponechat na dalších výzkumnících. Použitá technologie těžební, jakož i mineralogické složení hornin v profilu mne přesvědčují, že další díla kyzová budou nablízku."
    "Budou, budou." odvětil Mokele Mdembe a ukázal své zuby opilované po divošském zvyku do špičky, "ale spíše až dole při Rio de la Ciudad Beroun. A to není cíl naší dnešní cesty."
    "Snad by ses nechtěl vzdávat, Mokele? K řece nepůjdeme, ale porozhlédnout se po okolí neuškodí." pravil jsem a vrhl se vpřed do divokého porostu v údolí potoka.

    Po dlouhém a drsném pochodu hlubokou roklí, zarostlou nezdolnými bylinami, na nichž číhala klíšťata a jiní tropičtí parazité, které náš čtenář z Albionu naštěstí nezná, a zamořenou otravným hmyzem, jenž snad lze připodobnit k midges, hojným na Scottish Highlands, uzřel jsem vlevo ve svahu zařícený portál štoly.

    "Hleď, Mokele, sama Prozřetelnost nám byla milostiva! Toto jest jistě pravá kyzová štola."

    Překročil jsem zrádný močál a nahlédl dovnitř.

    "Věru, štola to je, sáhibe, o tom žádná. Ale v plné délce měla snad dva metry a nyní již ten první spadl. Na konci je čelba a pokud byste se tam vplazil, budou vám čouhat nohy, massa. Nejspíše dílko průzkumné, ráno začaté a večer opuštěné."
    "Pamatuj, Mokele, já jsem vůdce expedice a vynáším soudy. Ty, i když tě jistě mohu nazývat svým přítelem, jsi nosič. Věřím ti, jinak bych ti nesvěřil své břímě bílého muže, tašku s dokumenty a vědeckými aparáty, avšak díky mému vzdělání na prestižních universitách bude jistě lépe, když já vynesu soud. Nu, a můj soud je, bystrý divochu, že tentokrát jsi to asi odhadl správně."

    Mokele zaskřípěl zuby a šli jsme dál. Cesta byla poněkud neschůdná a mokrá, ale oheň v našich srdcích uhasit nemohla. Nic dalšího jsme ale nenašli a podle zvuku povozů bylo možno usouditi, že nad námi je již silnice.

    "Vystoupejme nahoru, massa, zde již nic není."
    "Neztrácej odvahu, dojdeme alespoň k místu, kde kříží údolí."
    "No tak teda jo.Massa."

    Ani tam však nic nebylo a vystoupali jsme tedy nahoru a vydali se zpět k Las Chrastas. A došli bychom tam oba, kdyby Mokele neudělal zásadní chybu.

    "Zmazal jste si polobotky, sáhibe. A co jsme zatím našli? Skoro nic, i když ta první díra byla i trochu hezká."

    Nevděčník. Luskl jsem prsty a udělal z něj sličnou a němou mulatku. To je výhoda imaginárních společníků.)

    Zde už bude načase trochu to zkrátit. Od Las Chrastas jsem šel k Ejpovické laguně, ale pro zarostlost a nebo rozrytost povrchu jsem na mnoho zajímavých věcí nenarazil. Zajímavý je vodní tunel, vlastně dvojice štol vyražená pod kopcem Hradiště.

    Zatímco levá je dole uzavřena, pravá, ze které se valí podivná našedlá mlha, nikoliv a snad by šla i projít - horní konec vypadá stejně a teče do něj stejně vody, jako dole vytéká, vevnitř jsem kvůli civilnímu oděvu nebyl. Jen by to chtělo vhodnou obuv, protože suché stěny už jsou stejně šikmé a kluzké. Za vyššího stavu by to mohlo být zajímavé na člunu, ale radši se napred podívat, zda tam není nějaká hráz, rozdvojka či síto. Celkem to má asi 1,5km (jedna štola). Další zajímavosti, jež se před časem objevily na Internetu (štola, industriální relikty) jsem nenašel. Buď už to padlo za oběť golfovému hřišti, nebo jsem nebyl na správném místě - areál je dost rozsáhlý. Takže jen občas nějaké ruiny, přišel jsem si trochu jak ve vojenském pásmu, i cesty maj podobný charakter. Jezero je použitelné na koupání a pěkné, i když Klabava jinak vypadá dost špinavě. Občas tam nějací výletníci byli, všiml jsem si i jedná souložící dvojice s taxíkem na břehu jezera. Na haldách u obce Klabava jsem pak potkal v lese čínské prase (takové to velikosti většího psa, strakaté...maminka tvrdí, že je to čínské prase, protože podobné chová George Clooney). No, divočák (ani mladý) či venkovský pašík to rozhodně nebyl.

    Jinak, neprošel jsem zdaleka všechno a soudě k některým pramenům, řada velice zajímavých věcí tam ještě zbývá. Ale to zas někdy jindy.

(ZPĚT)