Lárský les – pohraničí kolem Královy stráže

 


Zatím chybí mapy oblasti, okolí Královy stráže, štol pod Vrtkerhem a dolu permoníků. Jsou hotové, ale je potřeba předělat je do čitelné podoby a naskenovat, doplnit do map pár míst

 

-huckauf  vyšel v Dechu Draka jako Hop na záda


 

Charakter oblasti

 

                Lárský les je nevysoké (maximálně 1150 sáhů nad mořem), 150 mil dlouhé zalesněné pohoří, tvořící přirozenou hranici mezi jádrem Jórské říše, státního útvaru zbylého z jádra bývalé říše Maltarské, na východě a širokou kotlinou řeky Larawei na západě. Západní území, mezi něž patří i Lársko, které dalo horám jméno, si před dvěma sty lety během občanské války uzurpovali velitelé žoldáků, z jejichž potomků se časem stali regulérní vládci zemí na říši závislých jen oficiálně. Na jihu pozvolna přechází do posledního hvozdu Elfů, na severu se spojuje s vyššími, už neobyvatelnými Velkými Malterami, za které pověsti umísťují Dol Areth, poslední místo, kde žijí opravdoví Staří Elfové. Odpradávna bylo osídlené a dosud přes něj vede několik důležitých obchodních cest z východu na západ.

                Coby pohraniční oblast s horšími podmínkami pro zemědělství měl Lárský les zvláštní status v rámci říše a na jeho obyvatele na východní straně se dosud nevztahuje jakákoli forma nevolnictví, i když musí platit daně a veškerá zbylá země nepatřící jim a císaři je majetkem knížete Berchauma. Jejich lárští sousedé jsou považováni přímo za majetek lárského hraběcího rodu a platí pro ně podmínky srovnatelné s nevolnictvím jak jej známe z našeho 18.století. Otroctví je v říši i v Lársku  přípustné jen pro osoby, které se v ní nenarodily a nejsou jejími občany, otrok má svá práva a může se vykoupit. Lářané a Horáci, jak bývají říšští osadníci nazýváni, byli kdysi dvěma národy se značně odlišným jazykem, staletí soužití v říši ale způsobila značné sblížení mezi jazyky i lidmi, takže i dnes po opětovném oddělení obou zemí se mezi sebou dorozumí. (Počítej jako stupeň znalosti „průměrně“ až „dobře“.) Občanská válka vztah prostých obyvatel vůči svým sousedům příliš nezhoršila protože v této oblasti byla především záležitostí najatých žoldáků a pravidelné císařské armády.

                Ekonomika se původně na obou stranách Lárského lesa nelišila. Základem bylo a je drobné řemeslo a zemědělství, dále pak těžba a zpracování dřeva pro jeho urozené majitele včetně následné výroby dřevěného uhlí a kolomazi. Na horácké straně, díky osvícenému přístupu současného císaře a několika šlechticů, mezi něž patří i kníže Berchaum, dochází v dnešní době k rozvoji sklářství a dalšího drobného průmyslu a v podhůří jsou zakládány manufaktury. Mnozí Horáci tak odcházejí přes léto za prací do nížin a vracejí se na podzim s bohatým výdělkem. Ti chudší nebo chamtivější na obou stranách si často přilepšují pytláctvím ve vrchnostenských lesích a pašováním levnějších říšských výrobků do Lárska a dobytku do říše. Potírání pytláctví je jedním z úkolů hajných na obou stranách a bývá trestáno výpraskem, žalářem a zabavením zbraní, bojem s pašeráctvím byla v říši i v Lársku pověřena pohraniční stráž. Protože ale doposud funkci stráže zastávali právě okolní obyvatelé, byť ve zvláštní funkci, byly ve výjimečné shodě mezi oběma státy zřízeny i malé stanice pro hůře zkorumpovatelné vojáky odjinud.  

                V náboženství je obyvatelstvo téměř jednotné. Převládá Církev Maltarská, polyteistické stabilizované náboženství, vytvořené v prapočátcích říše na politickou objednávku coby jednotící prvek. Jako hlavní dva bohy uctívá Slunečního otce a Matku měsíc, snadno identifikovatelné s většinou podobných párů v jiných náboženských systémech, uznává ale i řadu bohů nižších a přejatých, kteří prošli symbolickým procesem adopce po schválení císařem i vrchní církevní radou. Každá větší obec mívá svůj kostel, kde kněží Církve Maltarské provádějí běžné obřady a bohoslužby, vyznává-li ale většina obce jiné náboženství, má císařem povolené právo zřídit si za své peníze svoji vlastní modlitebnu. Mravní principy Církve vyplývají ze způsobu jejího vzniku a v kontextu přesvědčení DrD patří jednoznačně mezi náboženství propagující dobro. Podporuje monogamní svazky, střídmý život strávený prospěšnou prací, funkci císaře jako hlavní státní autority a víru ve spokojený posmrtný život podobný životu v tomto světě, ale bez hmotného nedostatku. Za svého úhlavního nepřítele považuje Peklo. Z odštěpeneckých sekt a ostatních náboženství se v Lárském lese vyskytují jen obce Däckelistů, reformní skupiny Církve Maltarské, lišící se především odporem k vyšším církevním autoritám a uvolněnějšími mravy. Däckelisté jsou například přesvědčeni, že bohatý člověk má právo své bohatství si plně užívat jak chce, považují prostituci za povolání jako jakékoli jiné a neshledávají nic zvláštního v polygamních svazcích. Okolím jsou považováni za prostopášníky, kteří se k nim ostatně často stahují, ale je pravda, že ke stejným jevům dochází  v ostatních vsích též, jen bez církevního požehnání.


 

Poznámky k přípravě hry

 

                Tato část  Lárského lesa je koncipována jako rodný kraj pro dobrodruhy na první úrovni a dobrodružství zde se odehrávající nemají předem stanovenou zápletku, záleží tedy na postavách, na co při průzkumu okolí svého bydliště narazí a co budou dělat. Samozřejmě je však nutné určit jejich původ a nějak je uvést do děje.

                Původ postav je částečně omezen složením obyvatelstva Lárského lesa. Zatímco u lidí a hobitů je nejpravděpodobnější blízký původ, ať už z nějaké popsané vesnice, nebo vsi nacházející se mimo mapu, postavy ostatních ras bude Pán Jeskyně muset buď umístit někam poblíž (například rodina barbarského vysloužilého vojáka), nebo se rozhodnout pro vzdálený původ, koneckonců Lárským lesem prochází řada kupců z cizích zemí a někdo z jejich doprovodu může třeba onemocnět nebo zamilovat se do místní dívky a zůstat v kraji.

                Přestože země spadající do jórské kulturní oblasti patří k magicky rozvinutým a obecné povědomí o schopnostech magických povolání alespoň na nižších úrovních odpovídá skutečnému stavu, není v okrajových oblastech, ke kterým Lárský les patří, kvůli jejich vzdálenosti od větších měst skoro žádný kouzelník, alchymista nebo hraničář na vyšší jak páté úrovni. Proto případní učitelé hrdinů budou působit spíš jako místní lékárníci, praktičtí kouzelníci a léčitelé, z čehož je třeba odvozovat i začátky životní dráhy postav. Alchymista může být lékárnickým učněm, kouzelník synem sedláka, který našel na půdě zaklínací knížku po dědečkovi, a hraničář potomkem hajného nebo protřelého pytláka.

                 Děj dobrodružství odehrávajících se zde záleží na tom, co se postavy rozhodnou dělat, ale PJ by jim měl pro začátek navrhnout v rámci tvorby pozadí postav několik možnosti, jak začít. Když jsme s mojí družinou v Lárském lese hráli, bylo jejich základním úkolem vybírání daní ve službách radnice v Podhouří. Některé zmínky, vztahující se k tomuto úkolu jsem nechal i v přepracovaném soupisu vsí a pozoruhodných míst, neboť právě tento úkol je nejvhodnějším prostředkem k tomu, aby dobrodruzi-začátečníci prošli důkladně celou oblast a zároveň měli hodně příležitostí ke hraní své postavy. Jsou ale samozřejmě i jiné možnosti, mohou vykonávat práci pohraničních hlídek (ty mohou mít sídlo v Podhouří, Králově stráži a na Lárské straně v Operku), pašovat, pomáhat svým bližním s problémy, které je sužují, loupit, jen tak se toulat po kraji, chodit za děvčicemi a tak dále, třeba i víc věcí najednou. 


 

První číslo v popisu vesnice je celkový počet obyvatel, za jednotlivými staveními je vždy v závorce uveden počet a druh jejich obyvatel (muži z rodiny-ženy z rodiny-děti do 13 let-nepříbuzné zaměstnané ženy-nepříbuzní zaměstnaní muži-prarodiče a starci nad 50 let vůbec-jiné), povolání jsou přibližná - každý se většinou živí více způsoby, mimo svého uvedeného zaměstnání například pracuje na svém poli, vypomáhá v lese atd.

U slatin je vždy uvedena základní pravděpodobnost propadnutí. Ta se snižuje o pět procent pochází-li osoba pohybující se na nebezpečných místech z Lárského lesa, o dalších pět žila-li alespoň pět let nedaleko od této slatě a o 10 procent pokud přes slať často chodí a zná ji jako své boty, což je obvyklé především u pašeráků. Vždy ale zůstává alespoň jednoprocentní. Ověřuje se každou směnu a pokud se postava propadne, postupuje se jako u topení vodníkem, protože v bahně se nedá plavat.

                Jména lokalit jsou tučná a zná je každý, soupis obyvatel je bez úprav a zná jej přesně jen ten, kdo z dané vesnice pochází, kurzivou jsou zapsány obecné informace, které nemusejí sice znát všichni, ale není problém je zjistit a text psaný tučnou kurzivou je pouze pro PJ.

Lokality označené * jsou zobrazeny na mapě okolí Královy stráže.


 

Arbvartka:           Ves (51), starosta (1,1,2), řezbář (1,1,4,0,0,1), nádeníci (1,1,2)(1,0,2,0,0,1), sedlák (1,1,2,0,1,1), stálí zemědělci (1,1,0,0,0,2)(1,1,2,1,0,1)(1,0,1), chudina (0,1,3)(0,0,1,0,0,1), koňák (1,2,5).

Vědí o bábě Kleofášce, koňák je hraničář na 1. úrovni neuvědomělý samouk, řezbář je Elf, jeden z mála v oblasti.

 

Bouda:   Dvoupatrové staré dřevěné stavení s podezdívkou. Kdysi základna po uhlíře a dřevaře, než se přesunuli jinam. Dá se tu v podkroví za trámem najít kvalitní železná pracovní sekera.

 

Čarodějova stěna:               Vrch. Před mnoha lety tu našli mrtvého čaroděje (ve skutečnosti alchymistu). Ve skalách ve skalní stěně je malá jeskyňka, kde leží jeho zpuchřelá, životu nebezpečná bedna.  Magenergie 8 magů, žádné výrobky už nebudou použitelné. Při dotyku holou rukou past Odl+Obr – 5 – nic/1-6 a znehodnocení bedny.

 

Čarovná:               Část říčky, tekoucí do Starých lesů. Povídá se, že kdo po ní pustí loď z kůry, najde v cizích krajích bohatství nebo smrt.

 

*Černostašská čarodějnice:            Doposud neznámá, zákonně zlá babice (4.úroveň). Přistěhovala se nedávno. Nechce zatím tropit rozruch a bude se snažit tvářit neškodně.   

 

*Černostašské rašeliniště:             Malé ale nebezpečné rašeliniště. Propadnutí 22 procent.

 

Čertovo pole:                       Kamenné moře. Sedává tu horský skřítek, nadává kolemjdoucím a hází po nich kameny. Kdo ho chytí, tomu prý musí ukázat poklad. Zatím si tam jenom pár lidí zlámalo nohy. Past Obr-3-nic/1-6, pokud 6, dojde postava k úrazu, který ji srazí na mez vyřazení a vyžaduje alespoň čtrnáct dní léčby. Hází se každé kolo pohybu po kamenech pokud postava skřítka pronásleduje (ne pokud opatrně jde – ale pak ho nechytí).

 

Fichtewaz:            Obec (36), mlýn (1,1,3,0,1), zemědělci (1,1,3,0,0,4)(1,0,2,0,1)(1,1,3,1), nádeník (1,1,5), truhlář (1,1,2)

Fichtewazský mlynář je známý šprýmař a taky trochu podvodník. Dá vyběračům falešné peníze nebo jim naúčtuje horentní poplatek za pohoštění a pošle je spát na Špaleckou slať.

 

Firwalt: Vrch.Bohatý knížecí les, obecně nejlepší dříví v oblasti.

 

Gebrwaltův mlýn:               Mlýn, mlýn (1,1,0,0,0,0,1)

Mlynářova dcera odešla s milým knížecím dělníkem do Starých mlýnů (rodina 1), čeleď taktéž odešla za lepším. Mlýn skomírá. Mlynářka našla v létě na Čertově poli dítě, vzali ho za své, ale dítě je divné, mluví divné věci a nechce mlýn opustit. Dítě je podvržené lesními bytostmi a bude-li v chalupě někdo cizí, o kom ví, bude se chovat jako obyčejné dítě. Je možné jej vypudit svěcenou vodou. Ten, kdo tak učinil je dítětem předtím, než zmizí proklet (ne dlouhodobá kletba podle pravidel, trvá jen do večera) a kdykoli si hází kostkou, hází si dvakrát a počítá horší hod.

 

Hemekovo údolí: Působivé údolí, patřící Hemekovi. Během jarních svátků tudy jde slavnostní průvod z Podhouří, jinak sem lidi nechodí (Přidat několik historek o potrestaných „narušitelích“, spíš směšné). Vzácně, pokud sem někdo zavítá s upřímnou prosbou případně pro léčivou bylinu, bývá vyslyšen.

 

Hengserk:            Šibeniční vrch města Operku. Pokud je chytí při vybírání daní kolem města (Fichtewaz, Klmek, Štůly) nebo budou chtít vybírat daně přímo v Operku, mohou tady skončit. Na 30 procent zde někdo visí. Přijdou-li sem v noci, bude je oběšenec prosit, aby jej sundali, vyhoví-li mu, zaútočí (zombie).

 

Kamenecká lesovna:                          Samota (7), knížecí lesovna (1,1,1,1,0,1), hájovna (1,0,1)

Nemají platit daně, jsou to zaměstnanci. Minulí vyběrači se tu chovali dosti nepříjemně, takže budou nepříjemní nebo alespoň podezřívaví. Lesníkova dcera je trošku do větru.

 

Kamenecký prales:            Jediný „pravý“ hvozd v této části hor, magický i když je velmi malý, vlastně jádro všech místních lesů. Táhne se od Kamence údolím Vlochavy a Kamenice až do podhůří. Je poměrně úzký, ale snadno se v něm zabloudí. Žije v něm většina místních starých bytostí včetně lesní matky. Před dvanácti lety se bohatý svobodný lárský sedlák Kolowhr rozhodl rozšířit svoje pozemky o údolí Vlochavy a Vlochavky, vlastně zemi nikoho, a začal od Vlochavky prales vypalovat. Oheň se ale rozběhl na druhou stranu po dnešní Popelové stráni na úpatí Alku a Kolowhr s čeledí uhořeli. Od té doby se ani pašeráci a pytláci neodvážili do těchto údolí vstoupit.

 

Kameny:               Tři vztyčené prastaré kameny podél bývalé cesty k Pánovu kameni. Nikdo neví, co jsou zač, ale občas se kolem nich dějí různé divné věci. Vnímavější postavy (např. hraničáři) zde mohou mít krátké vize dávných časů, vztahující se k příběhu stromové paní z Šeptavé lípy.

 

Kleofáška:            Stará vědma, zdatná čarodějnice a bylinářka, neutrální, má všechno od jedů přes antikoncepci až po léčivé lektvary a nápoje lásky, nechává si platit službami. (Jsem moc stará, na co mi jsou peníze, když se ke kupci nedobelhám, ale dříví bych potřebovala naštípat, pár vajec by bodlo atd.).

 

Klmek:  Obec (16), statek (2,2,4,3,2,3)

Klmecký sedlák je jeden z nejbohatších a 100% Lárský patriot. Pokud k němu postavy příjdou coby výběrčí daní, bude se snažit je zaujmout či zajmout a poslat pro stráž do Operku.Patří mu většina údolí Rujhy, i když horní části nevyužívá a skoro celá přilehlá část Husiňáku.

 

Kozí vršky:          Samota (1), pastevec (1)

V malé chalupě žije starý, skoro slepý pastevec, který umí skvěle vyřezávat. Je naprosto soběstačný. Žádná postava s přesvědčením 1 a 2 by od něj neměla chtít peníze.

 

Králova stráž (vlastní mapa):           Svobodná ves (102), hospoda (1,1,1), starosta (1,1,3,1,2), hájenka na Čihárně (1,1,2), uhlíři v lese (9), kupec (1,1), ras (1,0,3), kostel, fara (1,1,0,0,1), chalupa vědmy (0,1,2,2), kovář (1,1,3,0,1), dřevaři (1,2,3,0,0,1)(1,1,2,0,0,1), chudé rodiny (1,1,1)(1,1,3)(1,1,5,0,0,3), běžné zemědělské rodiny(1,1,4,0,0,2)(1,0,2,0,0,1)(1,71), kolář-bednář-řezbář(1,1,2,0,0,1), královská domácí garda (1,1,2)(1,1,1,0,1,1)

Nemá platit daně. Starobylá osada, kdysi podhradí dnešního Pustého hrádku. Má vlastní kostel a hřbitov.

 

*Loch:   Pramen Liškovnice. Nevábné, vlhké a lehce zapáchající místo.

 

Malcákův dvůr:   Statek (12), statek (1,1,4,2,2,2)

Sedlák Malcák je pod pantoflem, žena herdekbaba. Bude se snažit vyjednávat a smlouvat (zaplatil by, ale žena ho nenechá).

 

Mazavecká slať: Populární pašerácká cesta, propadnutí 10 procent,  na pařezu na jižním konci sedává podivná nepříznivá bytost. (Bahenní stařena)

 

Medvědí:               Na vrcholu je pomníček tří dřevorubců z Perné, kteří byli před dvanácti lety rozsápáni medvědem.

 

*Medvědí doupata:              Zde mají doupata medvědi. Zbytky krátkých průzkumných štol, nejdelší je 12 sáhů dlouhá.

 

Medvědí slať:       Slať. Nebezpečná, propadnutí 25 procent  v noci světýlka, na dolním konci postavil Malcák s čeledí na jaře plot, aby mu tam nehynul dobytek.

 

Mlženec:               na Mlženci je stále hnusné počasí, mlha nebo déšť, za což může zlomyslný horský skřítek, který žije ve skalách u bohatého pramene Vody a nechce, aby mu lidé lezli do sídla. Pokud ho urazí, bude se je snažit nalákat na skály a nechat spadnout.

 

Mlženecký důl:   Stařina, brzy opuštěná. Krátká, 14 sáhů dlouhá chodba zní na konci pod nohami dutě. Na tomto místě se skrývá vstup do jeskyní pod kořeny hor, hlídaný ohnivým psem. Jeskynní systém obsahuje velké podzemní jezero, spícího draka, chodby skřítků, síň s pokladem, zahradu mnoha květů a je spojen s celým podzemím Kořenů světa. Je to ale také místo zvláštní povahy, které se průběžně mění (resp. zůstává stejné, ale pokaždé ukáže něco jiného, je jinak pochopeno, protože se nejedná o klasický prostor v obyčejném čase, má blíže ke snu.) a nemá cenu zde dělat mapy. Pán jeskyně si může vymýšlet rozličné barvité mytické vize jak se mu to zrovna líbí, jediné, co by si odsud postavy měly odnést je trocha zkušenosti za spatření podivných věcí. Rozhodně by při návštěvě těchto míst neměl nikdo zemřít. Bude-li vstup objeven a všichni odtamtud odejdou, příště už tam důl nebude.

 

Mrtvé jezero:                       Malé jezero. Objevují se tu vodní panny, suší tu prádlo o polednách na skalách a zavádějí v noci kolemjdoucí do bažiny. Dobré a málo inteligentní povahy se do nich často zamilují a už o nich nikdo nikdy neslyší (žijí v podvodní říši s časovým posuvem, do bažiny ve skutečnosti víly zavádějí jen lidi zlé, ale stejně mají v okolí mimořádně špatnou pověst.)

 

Nebehledská hájovna:        Samota (3), hájovna (1,1,0,1), zemědělci (1,1,2)

Hajný v mládí zabil svého bratra, je už trochu šílený. Bratr se zjevuje u hrobu pod Pozorákem, kde jej hajný pohřbil a kam jednou týdně večer chodí kát se ze svého zločinu. U hrobu se objevuje jen nehmotná podoba bratra, která je neškodná a nelze jí nijak ublížit.

 

Nebehledy:           Vesnice, starosta (1,1,2,0,0,1), zemědělci (1,1,2)(1,1,2)(1,1,0,0,0,1)(0,1,3),

nádeníci (1,1,2)(1,0,2,0,0,1), chudina (1,1,4)(1,0,3), zázračný léčitel (1)

Zázračný léčitel toho moc neumí, ale vyzná se v lidech, jeho matka byla bába kořenářka. Nebehledští zemědělci 1 a 4 a chudina nebudou chtít platit, protože mají málo. Starosta se jim bude snažit „taťkovsky“ domlouvat. Krom toho budou asi vědět o příchodu postav předem, protože mají výhled na cestu.

 

Nový mlýn (Nové Berchaumovice): Vesnice (81), knížecí správce (1,1,1,1), šéfsklář-alchymista 4úr (1,1,2,1), první skláři (1,1,2)(1,1,1)(1,1)(1), stavební dělníci z Czalské huti (15), hamr (1,1,0,1,4), kovář (1,1,2,0,1), uhlíři (1,1,3)(1,0,2,0,1), truhlář (1,1,2), zemědělci (1,1,2)(1,1)(1,1,3,0,0,1), mlýn (1,1,1,2,3), hospoda (0,1,0,1), kostel, fara (0,0,0,0,0,2)

Pokus knížete Berchauma vnést trochu toho pokroku a rozvoje do této části pohoří. Všichni osadníci jsou osvobozeni od daní vyjma uhlířů, kteří nezůstávají natrvalo (což ovšem postavám budou zapírat). Většina obyvatel je mladá, místní dělníci jsou postrachem děvčic v širém okolí. Hospodská je ukecaná herdekbaba, pivo má ovšem nejlepší (Czalské), šéfsklář je nezdolný optimista a má drzého učně. Práce na vybudování sklárny a dostavbě hamru, mlýna a kovárny měly být hotovy už do zimy, ale lesní mocnosti je vytrvale sabotují a sám Hemek Medvěd není nadšen z blízkosti takového místa k Velkému Kamenci.Správce vypsal odměnu za zastavení nepřízně lesních duchů.Vždy v jednu hodinu v noci padne na všechny doposud bdící obyvatele podivný spánek (Odl-7-nic/tvrdý spánek až do rána nebo probuzení někým jiným) a z lesa vyjdou různá zvířata a začnou ničit postavené. Bude-li vlhko, mohou po nich ráno zůstat stopy. Proti magickému spánku pomáhá bylina průběžník, kterou má bába Kleofáška a vědma z Královy stráže. (Odl-3-nespavost a silný průjem po celý následující den/nespavost). Zaútočí-li na zvířata někdo, rozprchnou se, ale příští noc se vrátí. Nejlepší způsob, jak se jich zbavit, by bylo zprostředkovat dohodu Hemeka s knížecím správcem, ale na to by postavy měly přijít samy a když vymyslí jiné řešení nebo se na to vykašlou, nech je v tom.  Nedaleko je lom, který velmi rozdráždil horské skřítky. Při založení obce varoval potulný věštec knížete, že jej velmi poškodí velká voda, proto byl nepříliš dobře umístěný Mlýnský rybník zpevněn. Nikdo ale neví, že povodeň přijde, až lomem narazí na podzemní jezero (tento rok ještě ne).

 

Operk:   Správní středisko této části Lárského lesa na lárské straně. Při jeho popisu je možno použít popisu Podhouří až na to, že Operk tvoří řada chalup rozmístěná po okolních svazích, nikoli zástavba uzavřená hradbami. Je též o něco chudší.

 

*Pánův kámen:                                   Pověstmi opředený vrch s malým hradištěm,  předchůdcem Pustého hrádku. Budou-li zde postavy kopat a podobně, nenajdou nic pro ně zajímavého. Žila zde Stromová paní než byla zakleta.

 

Perná:                   Dolní:                    Obec (20), nádeníci (1,1,3,0,0,1)(1,1,4), zemědělci stálí (0,1,2,0,0,1)(1,0,1,0,0,1), chudina (0,0,0,0,0,1)

Obyvatelé jsou alergičtí na „dobrodruhy“, jedna povedená partička před dvěma roky vypálila jednu chalupu (rodina nádeníka 2).

                               Horní:                   Samoty (22), zemědělci (1,1,6)(1,1,4)(1,0,3), pytlák a ožrala (1,1,1,0,0,1)

Syn pytláka se pokusí přidat k postavám, případně může jít o jednu z postav už od začátku.

                               Vrchní: Samoty (13), mladý pár (1,1,1), nádeníci (1,1,2,0,0,1)(1,1,3)

 

Pístnice:               Vesnice rozptýlená po stráni úrodného údolí Nivné (75), sedlák-starosta (1,1,4,1,2,2), celoroční zemědělci (1,1,2,1)(1,1,8)(1,0,2,0,0,1)(1,1,3,0,0,3), lakotná bába (0,0,0,0,0,1), obecní pastouška (0,0,0,0,2,0,1), nádeníci (1,1,3)(1,0,1)(1,1,2,0,0,1)(1,1,2), chudina (2,1,3)(1,1,4), truhlář (1,1,2,0,0,1)

Lakotná bába má doma spoustu peněz i starých nepotřebných věcí včetně zkaženého jídla, Pístničtí jsou zvyklí platit daně bez reptání, mají-li dojem, že jsou spravedlivé a jsou-li vyběrači slušní. Chudina 2 je barbarský levoboček po hrdinech, kteří tudy jednou táhli a je velmi nepříjemný.

 

Plochý kámen:    Na vrcholu starý obětní kámen z doby, kdy ještě neexistovala ani Maltarská říše a lidské oběti byly v tomto kraji běžné. O půlnoci a o polednách obchází kolem neklidné duše, které nikomu neublíží, světa živých si nevšímají a nejdou zranit. Mohou být líčeny jako duchové, takže postavy, které o duších už někdy slyšely budou asi mít nahnáno. Hezký výhled do podhorského kraje, pod kamenem je velký zlatý poklad, který se ale doposud nepodařilo nikomu získat. Přesný postup pro získání pokladu: Mlčet při kopání. Budou se ozývat podivné zvuky a poplašná volání, že se něco strašného děje věcem a lidem, na kterým postavám záleží (např.že hoří rodná vesnice, je-li nedaleko). Když se truhlice už ukáže, nikdo z pokladu nesmí spustit oči dokud není vyzvednut nad zem. Následně musí být bez toho aby se dotknul země donesen do nějakého stavení a nesmí být otevřen do půlnoci, jinak se všechny zlaťáky promění v listí. Je-li libovolné nařízení porušeno, propadne se poklad do země a nikdo jej už nikdy nemůže nalézt. Postavy by neměly ze začátku znát všechny podmínky, nanejvýš tak dvě a pokud se tedy vydají kopat okamžitě jak se o existenci pokladu dozvědí a nepoptají se, jak na to, nejspíš se jim to nepovede. Truhlice obsahuje 90 zlatých.

 

Pod Mazavcem:    Samota (5), zemědělec (1,1,2,0,0,1)

Spokojená rodina, které se daří. Žena pochází z Lesa, přišla Jinými stezkami a její minulost je tajemná, muž je dobrý i když trochu jednoduchý umělecký řezbář. Daně mají z čeho zaplatit a budou-li se vyběrači chovat slušně, zaplatí. Nebudou-li, stane se kouzlo a na samotu se už nikdy nedostanou.

 

Podhouří:             Správní středisko této části Lárského lesa na Horácké straně, královské město. Po proudu Liškovnice pod ním se nachází rozsáhlá zalesněná  a ohrazená Knížecí obora, kterou prochází pouze cesta směrem do Czaly a tok Liškovnice. Je obehnáno hradbami se spíše symbolickým významem a tvoří jej centrální náměstí a dvě kruhové řady domů kolem něj. Stejně jako Operk nepopisuji Podhouří podrobně, aby vznikl určitý manévrovací prostor pro původ postav. Rozhodně se zde ale nenacházejí žádné arény, kouzelnické školy a podobně, hráč ale může dát s PJ dohromady svůj domov zhruba v rozmezí chudina-střední vrstvy. Následující instituce by se ale v Podhouří měly nacházet vždy:  Radnice s obecní šatlavou, dvě hospody, lékárna, obchod se smíšeným zbožím (provazy, olej – prostě nezbrojní vybavení), pekař, kovář, truhlář, chudobinec, kostel, handlíř, stanice královské pohraniční stráže.

 

Podolek:               Vesnice (90), starosta (1,2,1), hospoda-nevěstinec (0,1,1,5), kovář (1,1,2,0,0,1), truhlář (1,1,2), šperkaři (1,1,3)(1)(1,1,3,0,1), sedláci (1,1,1,1,2,1)(2,1,1,2,2,2), fara a kostel (1,1,1,1,1), zemědělci (1,1,2)(1,0,2,1)(1,1,2)(0,1,2,0,0,1), nádeníci (1,1,3,0,0,2)(1,1,2)(1,1,3), škola (1,1), mlýn (1,0,2,0,3,1), chudina (1,1,4)(0,1)

Podolkáci jsou vesměs Wäckelisté a mají benevolentnější morální pravidla, takže obec sousedi označují za semeniště hříchu, ale ve skutečnosti to tak strašné není, spíše jsou tolerantnější a koneckonců, nevěstinec zažívá návštěvy z širého okolí. Dále se považují za samosprávnou obec a neplatí daně ani Lársku, zato zásobují lárský dvůr výbornými šperky z polodrahokamů typu vltavínu, hojně se nacházejícími v okolí, na jejichž sběr a zpracování mají výhradní právo.

 

Pozorák:                              Vrch s vysokou skálou při vrcholu. Za jasných večerů je někdy možno zahlédnout mezi Velkými Malterami záři Dol Arethu. Kolem Pozoráku jsou zbytky malého vojenského opevnění z dob Mungajské války, kdy tu byla malá vojenská pozorovatelna. Možno najít několik zajímavých, ovšem nemagických starožitností (dýka, přívěšek, meč předka knížete Berchauma,který tu kdysi vojákoval než byl povýšen, na což ovšem příjde jen odborník, je to popsáno starým písmem, ale dalo by se to pak dobře zpeněžit.)

 

Propadlá voda:     Pseudokrasová poloponorná říčka (úzká rokle zasypaná sutí). Místo pověstmi opředené avšak neškodné.

 

Pstruží: Samota(10), rybárna (1,1,3,), vejminek (0,0,0,0,0,2), mlýn (1,0,1,0,1)

 

*Pustý hrádek (vlastní mapa):         Kdysi strážní hrad.Před asi sto lety byl opuštěn a pak se zde ukrývali loupežníci.Zneškodnili  je sami obyvatelé Královy stráže a jsou na to dodnes patřičně pyšní. Dnes si v prvním patře věže vybudoval provizorní přístřeší lárský zběh Werkhe Haur. Doposud o něm nikdo neví.

 

Pytlácká rokle:   Chmurné místo s jezírkem a malou bažinou uprostřed skal. Kdysi, před válkami Maltarské říše s Mungají, zemí, kde tvorba nemrtvých nebyla považována za akt zla, tu bylo obětiště nekritského kultu, považujícího nemrtvost za další etapu vývoje lidstva. Po porážce Mungaje zde jeho členové spáchali hromadnou sebevraždu, chtěje se znemrtvit, což se nepovedlo, a místo prokleli. V současné době prokletí už do značné míry vyprchalo, ovšem stále se zde nekazí maso, a do údolí tedy občas ukryl zvěřinu, protože se tu nekazila, nějaký ten pytlák. Jezírko má tmavě černou barvu a kdo by se do něj ponořil, najde kosti, ještě obalené masem, ale i poklady (nějaký ten prsten, řetízek). Málokdo se toho ale odváží a udělá-li to, nevzejde z utržených peněz nic dobrého. Obyvatelé okolních vesnic o pokladech nic nevědí a neradi sem chodí, i když se tu občas dá najít slušný kus zvěřiny, který jako by právě před chvílí spadl ze skály. Hajný z Vršníků o rokli s oblibou říká, že pytlačí.

 

Skhrabb:              Vesnice (40), starosta-truhlář (1,1,3,0,1,2), stanice Lárských financů (4), zemědělci (1,1,2)(1,1,0,0,0,2), nádeníci (1,1,2,0,0,1)(1,0,1,0,0,1)(1,1,3,0,1), koželuh-lovec a příležitostný pytlák na císařské straně (1,0,4,1)

Lárští financové nenechají postavy vybírat zde daně, ale jsou úplatní a podle výše poplatku by je mohli nechat jít nebo i ty daně vybrat (ovšem za takového úplatku, že sám výběr by byl nevýhodný). Pytlák je zábavný kumpán a chce získat (i ukrást) knihu otce Upkera z Upkerhu.

                               Henikhrab:          Obec (13), nádeník (1,1,2,0,0,1), zemědělci (1,1,2)(1,1)(1,0,1)

Děd nádeníka 1 je starý senilní a nebezpečný voják, poloviční hobit, a pokud nedostane svou šavli, vypadá směšně.

                               Nikhrab:               Obec (21), malý hamr (2,2,2,1,2,3), zemědělci (1,1,3)(1,0,3)

Nikhrabští kováři v hamru jsou velmi pohostinní a doufají, že se jim podaří vyběrače opít, uspat atd. a udat je v Operku nebo (podle nálady a stupně opilství jich i postav) hodit spící a tumpachové do náhonu.

                               Genikhrab:          Obec (24), kovárna (1,1,2,0,1), zemědělec (1,0,1), nádeníci (1,1,2)(0,1,4,0,0,2), chudina (0,0,0,0,0,2)(0,1,0,0,0,3)

Kovář je vážený, ale trochu trochu jednoduchý, jeho žena můra, ostatní mu to říkají, on jim nevěří, zemědělec nebo nádeník 2 mohou postavy požádat, aby ji nějak zneškodnily, je na nich, zda odekletím nebo zabitím.  

 

Slintův mlýn:                       Samota (9), mlýn (1,1,2,1,1,2,1)

Slinta je hobit jménem Hrabák. Než se stal mlynářem, byl bojovníkem v Menarothských válkách a dotáhl to na 2.úr. válečníka. Naučil se skvěle střílet z kuše, pak jej ale přemohla touha po pohodlí. Mlýn je částečně nora a většinu práce obstará jeho lidská žena, dcera, syn, čeleď a ženina sestra. Štůlské děti se mu smějí, že je tak malý, tak když otevře ústa, vydrží mu kapka slin natahovat se aniž by se přetrhla až na zem. Je to jedna z mála věcí, které ho dokážou naštvat. (mezi další patří například výběrčí daní)

 

Starý mlýn:          Obec (33), mlýn (1,0,0,1,2), nádeníci (1,1,2)(1,1,3,0,0,1), knížecí dělníci (1,1)(4)(1,1,1), zemědělci (1,1,2,0,0,1)(1,1,4)

Stařec v zeměď.1 je dosti skeptický vůči knížecím plánům, ostatní ho berou jako otravného starocha. Bude halasně odmítat placení. Má ve špajzce starou kuši. Dělníci platit nemají. Nad obcí je mlýnský rybník, nově rozšířený.

 

*Strážské štoly: Kdysi zde byly pokusy těžit zlato, ale lesní mocnosti této činnosti nepřály a tak bylo od tohoto záměru brzy upuštěno. Zbylo jen několik krátkých slepých štol, které využívají jako přechodný pelech medvědi.

 

Šachty:  Rokle v údolí Smolné. Vlhké, zarostlé místo, medvědi.

 

*Šeptavá lípa:      Starý strom na křižovatce lesních cest u Strážských štol. Povídá se, že zabil už několik lidí, kteří se ho snažili pokácet. Do lípy je zakletá žena posledního vladyky z Pánova kamene, surovce, kterého  chtěla za pomoci svého milence svrhnout. Manžel ale její úmysly odhalil a vzteky bez sebe se upsal Peklu aby ji našel a pomstil se. Když ji na tomto místě chytil na útěku, proklel ji a ona se proměnila ve strom. Sama zakletá není zlá, ale strom se bude snažit ublížit shazováním větví (ÚČ 5/+1k6) každému, kdo by na ni a na jeho dřevo vztáhl ruku. Budou-li postavy odolávat, přivolá z nedalekých doupat medvědy. Zakletá žena je zmateně dobrá hraničářka na páté úrovni a může z kmene v noci v polohmotné podobě vystupovat mezi jedenáctou a třetí hodinou a pohybovat v dosahu jeho větví (okruh o poloměru asi 10 sáhů). Její duši lze osvobodit  spálením stromu, sama to ovšem neví a její jazyk je dnes už značně nesrozumitelný.

Relevantní parametry: inteligence 15/+2, charisma 16/+2, magenergie 15, ztratila schopnost používat mimosmyslové schopnosti, zemře jen zemře-li strom

 

Šibeňák:               Šibeniční vrch Podhouří. Cesta k němu kolem kaple a hřbitova. Obecně nedobré místo. Fauna: Duchové, Kostlivci, Umrlci (= zombie).

 

Špalecká slať:     Jedna z nejméně nebezpečných. Půda se sice houpe, ale málokdy propadá (8 procent). Zato je zde v noci mnoho hmyzu. Fichtewazští a Operkští s oblibou nepříjemným návštěvníkům říkají, že ten, kdo zde vydrží spát celou noc, najde prý poklad, ale musí odolat všem strašlivým obludám a svádějícím zjevům, které jej budou pokoušet. Ráno se pak obvykle velice baví.

 

Štůly:     Obec (19), chudina (1,1,3)(1,0,4)(1,2,3)(0,1,1), pastouška s obecním idiotem (0,0,0,0,0,0,1)

Chudinská osada u bývalých dolů. Obyvatelé jsou strašlivě zanedbaní, mají vole, obecní blázen bude postavy následovat, ostatní se je, zjistí-li, že jsou císařští, mohou rozhodnout zamordovat ze zálohy a obrat nebo jenom obrat. Žádné složité zbraně, jen nože, vidle, klacky, kameny atd.

 

U Gebrů:               Samota (8), statek (1,1,2,1,1), vejminek (0,0,0,0,0,2)

Starý děda Gebr zná spoustu báchorek z širého okolí, bude se snažit příchozí opít (ne záměrně, kombinací neústupnosti a pohostinnosti.)

 

U Kolowhra:         Opuštěná vesnice o pěti chalupách a jednom statku. Po Kolowhrově smrti se zde přestalo dařit a obyvatelé se rozešli. Za nocí uprostřed bývalého statku hoří modravý plamen Kolowhrova pokladu (40 zlatých), ale aby jej mohl někdo získat, musí Kolowhra vysvobodit a to tak, že půjde do pralesa, najde tam Kolowhrovu lebku, odvlečenou zvířaty z jeho hrobu a pohřbí ji na hřbitově v Operku a polovinu nalezených peněz spravedlivě rozdá všem jeho potomkům.

 

U Malinů:             Obec (20), statek (1,1,1,1,1), nádeníci (1,1,3)(1,1,1), stálí zemědělci (1,1,2,0,0,1)(1,1)             

Studna je otrávená, musí chodit pro vodu k prameni pod Pastvinou. Důvod: Hnojiště sedláka Maliny prosakuje. Zemědělcům 2 dva dělníci (skupina po 4) ze Starého mlýna ukradli krávu. Zatím se neví, kdo to byl, budou tvrdit, že ji koupili. Pes nádeníků 1 nedávno chytil vzteklinu.

 

U supů:  Samota (3), vodní sup (1,1,1)

Vodní sup se tomuto chalupníkovi, žijícímu kousek po proudu od Podhouří říká protože loví z Liškovnice věci, které po ní připlují. Vypráví se, že nepohrdne ani zvířecí mršinou a dokonce prý jednou i obral lidskou mrtvolu. Také prý u sebe přechovává paš a ukradené věci, ale nikdo mu to nikdy nedokázal. Je si vědom možnosti někoho proklít, bere to jako jednoduchá kouzla. Zmateně zlý.

 

Uhlířské:              Samota (8), zemědělci (1,1,2)(0,0,0,0,0,2)(1,0,1)

Dříve zde pracovali uhlíři - mnoho milířů v lesích. Je-li mezi postavami někdo praktického života neznalý a študovaný, mohlo by se mu nakukat, že to jsou mohyly.

 

Upkerh: Samota (9), statek (1,1,5,1,0,1)

Upkerhští sedláci jsou proslulí svými magickými dovednostmi. Lidé z okolních vesnic se jich obávají, ale občas je za značnou úplatu poprosí o pomoc. Otec Upker má starou magickou knihu, s níž je schopen stýkat se s astrálními sférami jako theurg na 9.úrovni (ale jenom to a nedělá to rád, protože spojení probíhá nejspíš pomocí jakýchsi nečistých sil). Po knize velice baží Skhrabbský pytlák, který si chce ulehčit život a mohl by i o pomoc při jejím získání požádat. Knihu má otec Upker v tajné skrýši pod podlahou v komoře. Knihu je možno použít jen jednou za měsíc a po prvním pokusu se objeví ďábel a bude podmiňovat další používání knihy úpisem.

 

V koutu (Ekke-dh):            Druhé ústí systému chodeb pod Vrterkhem. Štůláci sem znají cestu, ale bojí se jí používat.

 

Vavřince               Velké:                   Centrum vsi(61), starosta (1,1,2,2,1,1), vysloužilý voják (1,0,0,0,0,1), hospoda (0,1,1,1), pastouška s obecním bláznem (0,0,0,0,0,0,1), rolníci (1,1,3,0,0,1)(1,1,4)(0,1,1,0,0,1), sedlák (1,1,3,2,1,1), pytlák a pašerák (1,1,3), chudina (1,1,2)(0,1,2), nádeníci (1,1,4)(1,1,2,0,0,0,1)

Hřbitov, kaple, údolím nahoru populární pašerácká stezka než začal být minulou zimu hajný tvrdší, teď je paš nebezpečný, rybník, před vyběrači daní budou utíkat do lesů

                               Tlučhorské:         Obec (25), nádeníci(1,1,3,0,0,2)(1,1,3,0,0,1), rolníci (1,1,1,1,0,1)(1,1,2), hajný (1,1,1)

Hajný je podivín a pytláky bez milosti střílí, na Vavřině straší zastřelený pytlák, v údolí Tlučhorského potoka rašeliniště.

                               Žebrácké:             Obec (19), nádeník(1,0,3,0,0,1), rolník (1,1,0,0,0,2), chudina (0,1,2)(1,1,5)

Chudé, na Větrnci je prý zakopán poklad (Nic tam není)

                               Uhlířské:              Obec (22), uhlíř (1,1,4,0,1,1), rolníci (1,1,2,0,0,2)(1,1,1,0,0,1)(1,0,2), pašerák (1)

Pašerák je veselý kumpán, na uhlíře má spadeno huckauf

                               Dolní:                    Obec (24), nádeníci (1,1,1)(1,1,6,0,0,1), mlynář (1,1,4,2,2,2)

Ve mlýně prý vodník, ve skutečnosti syn nádeníka č.2 chodí za dcerkou mlynářovou    

Morové: Samota (6), všeuměl (1,0,5)

Většina obce vymřela při moru před třemi lety, 3 opuštěná stavení, strom „U viselce“

                               Horní:                   Obec (31), nádeníci (1,1,3,0,0,2)(1,1,2)(1,1,2,0,0,1)(1,0,2), ženština (1), chudina (1,1,4)(0,1,3,0,0,1)

Za ženštinou chodí pochybné existence z širého okolí, má nepříjemnou nemoc (libovolně dlouhodobá vymyšlená pohlavně přenosná nemoc se všeobecně známými příznaky, např.syfilis), v lese léčivý pramen dobrý proti únavě.

                               Malé:                     Obec (26), rolníci (1,1,2,0,0,1)(0,1,2,0,1,1), nádeníci (1,0,2)(1,1,3,0,0,2)(1,1,3,0,0,1)

Rolník 1 nenávidí nádeníka č.2 a vice versa.

                               Poplužní:              Obec(34), sedlák (1,1,4,3,2,3), rolník (1,1,0), řezbář (0,0,0,0,0,2), nádeníci (1,1,3)(1,1,2)(1,1,4,0,0,1)

Sedlák je sebejistý a omezený furiant, jedna z děveček ztratila paměť (ovšem je to jen oběť války z Menarothu, ale jsou rozličné klepy o původu)

 

Ve vratech:           Úzká pustá soutěska mezi vrchy Helma a Vrata. Divoká, nebezpečná voda, důl permoníků.        

Velký Kamenec: Nejvyšší hora v oblasti. Na svátky se zde zapalují ohně. Sídlo ducha kraje Hemeka Medvěda.

 

Větrnec:               Skalnatý vrchol. Kolem straší za bezměsíčných nocí pytlák, který se tu zabil.

 

Vršníky:               Mekhovy:              Obec (15), statek (1,1,2,1,0,2), nádeníci (1,1,2)(1,1,1,0,0,1)

                               Sedlák Mekh je levobočkem Berchaumů. Rád to zdůrazňuje, chová se povýšeně a odmítá platit daně Lársku i říši.

Mlýnské:              Vesnice (31), mlýn-statek-starosta (2,2,3,2,1,2,2), zemědělci (1,1,0,0,0,1,1)(1,1,2,0,0,1), lárský hajný (1,1,1), pašerák (1,1,3)

Starosta je písmák a snaží se přinášet do těchto zaostalých končin trochu

pokroku, ale je dosti naivní. Píše svoji vlastní historii kontinentu, posílá dopisy se svými objevy do rozličných center vzdělanosti a netrápí se, že mu nikdo neodpovídá. Zaplatí komukoliv, ale bude mít plnou hubu ideálů sociální spravedlnosti.

                               Potoční: Obec (25), nádeníci (1,1,2)(1,1)(1,1,1,0,0,2), dřevaři (1,1,2)(1,0,2), chudá vdova (0,1,4)

                               Jedno z dětí chudé vdovy je dosti inteligentní, umí psát (naučil jej to mlynář z Mlýnských Vršníků) a až vyroste, chce se stát elfem. Je-li v družině elf, bude po něm chtít, aby jej vzal s sebou do elfí říše případně jej učil elfsky atd.

                               Zálesní: Samoty (23), zemědělci (1,1,2,0,0,1)(2,1,1,0,0,2)(1,0,2,0,0,1), uhlíři (1,1)(1)(1,1,2,0,0,1)

                               Uhlíř č.2 je klidný tichý chlapík, ale když se naštve, dostane nefalšovaný berserk. Údolí Zálesních Vršníků je velmi pěkné a obyvatelé tvrdí, že až bude konec světa, rozšíří se lidstvo znovu odtud. Pověst pochází od pološíleného věštce, který tu působil coby obecní blázen před dvěma generacemi a postupně košatí, ovšem může na ní třeba být kousek pravdy, kdo ví...

 

Vršnická slať:    Nebezpečná slatina (40 procent), ale bez nadpřirozených úkazů (pověsti ovšem jsou). Jen ti nejzkušenější pašeráci a pytláci se sem odváží. Má obecně špatnou pověst, na honu se zde ztratil děd Berchaum.

 

Vrterkh (vlastní mapa chodeb):       Poddolovaný vrch. V systému štol se dá najít mnoho zajímavého, obchází tu ovšem tři mrtví horníci, oběti neštěstí, kterým Štůláci říkají Mherk, Kherju a Dehvan podle druhu poškození těla (Hlava, noha, hrudník). Použít zombie, inteligence 7. Napadají lidi, kteří se odváží příliš hluboko do chodeb a zabíjejí je. Hmotné pozůstatky nechávají na místě, včetně peněz a výzbroje. Preferují přepadení ze zálohy, lákání na nebezpečná místa a odvlékání opozdilců. 

 

Ýbsawl:  Vesnice (47), lárští dřevaři (1,1,3,0,0,2)(1,0,0,0,0,1)(1,1,2)(1,1,5), krčma (1,1,1,1), nádeníci (1,1,5,0,0,1)(1,1,3), celoroční zemědělci (1,1,3,0,0,1)(1,1,2)

Ýbsawlští jsou vyhlášení pytláci, pašeráci a rváči.   


(ZPĚT)